na Blog.cz

Upřímně, vůbec netuším, jaký smysl bude mít tenhle článek. Jen se potřebuju trochu vypsat ze všeho toho, co mi lítá poslední dobou hlavou. Momentální scénář těchto dní: učení, mučení, spánek, jídlo, učení...

Ano, blíží se mi zkouškové období, to znamená samé písemky, zkoušení, prezentace a dokazování kantorům, že opravdu si zasloužím tu známku, o kterou celej ten měsíc usiluju. Jenže koho má bavit jenom čtení skript, tvoření nějaké powerpointové prezentace a vypracovávání domácích úkolů? Jistě, že nikoho. Takže si člověk dává dvacetiminutové přestávky od učení, které se zákonitě prodlužují na minut čtyřicet. Pak otevírá skripta, začíná se učit a najednou zjišťuje, že už zase dělá něco okolo, jen se neučí. Je toto normální?! :D

A přesně tohle prožívám. Nedokážu se na nic soustředit, navíc mi v hlavě pořád leží ten zlomyslný čertík, co mi radí, ať se na všechno vykašlu a napíšu si "chytré papírky". V tu chvíli, ale přichází andílek, vrazí mu takovou facku, že chudák čertík má co dělat, aby mi nevypadnul z hlavy a začne mě přemlouvat, ať se ještě chvilku snažím učit, že to určitě zvládnu. A tak se zase učím... Že pořád nechápete význam článku? Já taky ne, ani se už na něj nesnažím přijít.

Trošku starší písnička, ale neskutečně se mi líbí. Nutí mě přemýšlet. Nutí mě zamýšlet se. Nutí mě vzpomínat. Jen mě nenutí přemýšlet, zamýšlet se a vzpomínat na ty správné věci. I tak je ale úžasná... Pokud se rozčilujete, že tento článek vůbec nedává smysl, tak se rozčilujete zbytečně -> říkala jsem už na začátku, že nejspíš žádný mít nebude.

Takže už nejspíš budu tenhle nesmysl končit. A to, že nadpis vůbec nesouvisí s článkem hoďte za hlavu. Potřebovala jsem jednou článek, který nebude ten perfektní... :)

A je to tady. Poslední měsíc školy se pomalu rozebíhá a ty už začínáš pomalu počítat průměry a barevně si označovat, který předmět bys mohla vylepšit. Jenže venku je tak krásně a nikomu se učit opravdu nechce. Bohužel, bez toho to nepůjde, těžko někde obhájíš lepší známku sladkým úsměvem a slibem: "Já se příští rok polepším." To by bylo pod tvou úroveň. Jak si tedy vylepšit známku? Existuje pár rad, které by mohly zabrat. Tady jsou:

"Je mi xx let a jsem šílená, ale hlavně ORIGINÁLNÍ!!" - "Co o sobě říct? Možná, že jsem opravdu origoš a žádná kopírka."

Podobné textíky čtu dnes a denně na různých profilech, na zdech na Facebooku až se z nich stává trošku nuda. Všichni se honí za tím, být hrozně originální, ale ve finále přichází na to, že to nemá cenu. Originál je přeci každý z nás, to nám to nedochází?

Každý z nás by jednou chtěl být alespoň v jedné věci opravdu úspěšný. Někdo by se chtěl naučit báječně vařit, někdo si přeje skvělou práci a perfektní rodinu, a jiní by třeba chtěli být skvělými sportovci. Ano, snít je krásné a lehké, ale vstát a jít pro úspěch něco dělat, to už je o dost těžší.