Cherry s i bez obalu

8. června 2013 v 0:00 | Cherrybumbum |  Jak to vidím...
Tento článek bych jednou ráda použila do budoucna na vyvracení různých fám a omylů o mé osobě. Spousta a spousta lidí se ve mě dnes a denně neskutečně plete a bohužel nedokáže přijmout fakt, že se mýlí a že jsem tedy úplně jiná, než říkají všechny ty fámy, drby a lidé, kteří mě vůbec neznají, ale mají o mě plnou hubu keců.



Když potkám někoho nového a navážu s ním první kontakt, není zas tak těžké uhádnout, jaké myšlenky se mu honí ohledně mé osoby v hlavě. "Zase nějaká barbína, která má v hlavě jen makeup, diety a hadry. Jistě je velkou fanynkou Dominiky Myslivcové a Agáty Hanychové. A moc chytrá určitě nebude, to blondýny nejsou." Tohle si možná říkají ti, kteří mě neznají. Pravda je však trochu jiná a rozdělila bych jí do několika úseků:

Pravda o tom, že jsem fiflenka
Nepatřím mezi ty, které se už v jedenácti snažily být těžce dospělé, nosily proto vycpané podprsenky, vysoké podpatky a byly zmalované jako indiánky na válečné stezce. Až do svých 14ti jsem tak trošku bojkotovala proti veškerému makeupu, módě a dalším holčičím věcem, které v mém věku byly tak trochu samozřejmostí. Ach, jak se do mě máma nahučela, abych se o sebe začala trochu starat.... Nevinný Nakonec jsem však tomuhle všemu podlehla a ne, že bych to nějak s veškerou péčí přeháněla, ale ráda prostě vypadám dobře. To snad chápete... A abych jedním úsekem zabila dvě mouchy jednou ranou, rovnou vyvratím fámy o tom, že se obklopuji jen dobře vypadajícími lidmi a k těm "méně hezkým", se chovám arogantně a nebavím se s nimi.

Jak praví jedno moudro: "Nikdo není dokonalý, i hovno má své mouchy." Proto nevidím žádný důvod odsuzovat a nebavit se s někým, kdo je tlustý, má akné nebo řídké vlasy. Každý je takový jaký je a kdyby Ani mi nevadí holky, které o sebe přehnaně nepečují nebo se prostě jen nemalují. Jediné, co mi vadí, jsou lidé zanedbaní, a to snad vadí každému.


Pravda o tom, že jsem oblíbená
Další z pravd, kterou bych ráda vyvrátila. Není to tak docela pravda. Ty opravdu dobré kamarády bych spočítala na prstech jedné ruky a nějací ti známí, kteří vás občas šťouchnou na Facebooku nebo pozdraví na ulici se snad ani počítat nedají. Ale nestěžuji si. Nikdy nebylo mým snem být těžce oblíbená, každého znát, kamarádit se s ním a já nevím co ještě (dobře, párkrát jsem tohle přesně chtěla!). Nepřijde mi totiž nějak zvlášť praktické, abych znala celé město a ono zase znalo mě. Takhle si můžu pak udělat průšvih někde na párty a bude to řešit jen pár kamarádů, než celé město - i když záleží na tom, jaký je to průšvih... Šlápnul vedle




Pravda o mých idolech
Zde není co vyvracet. Možná jen úvod tohoto článku - nejsme a nikdy asi jen tak nebudu fanynkou Myslivcové a Hanychové, ovšem o té druhé neříkám, že jí za její vzhled neobdivuji (snad si neprotiřečím s tím prvním odstavcem?!) Co si myslím o té první je teď momentálně vedlejší a navíc mi nedělá nějak dobře někoho veřejně pomlouvat. Mrkající

O této pravdě jsem nemusela nějak zvlášť přemýšlet. Mým idolem vždy byl, je a bude Adam Lambert. Uchvátil mě nejen po stránce hudební, ale i vizuální. Málokterý člověk mě zaujme hned na první pohled. A nejvíc mě uchvátily ty jeho až trochu strašidelné oči... (rozplývá se...) Za co ho hlavně neskutečně obdivuji je to, jak se dokázal postavit světu čelem i po tom, co na něj prasklo, že je homosexuál, a dělá si v klidu tu dvojí hudbu a dělá tak radost nám fanouškům. Jeho boj za práva gayů v Rusku také stojí za zmínku. Existuje jen málo takových lidí, kteří se starají o daný problém i i jinde než u něj doma.

Zdroj: TADY

Z českých osobností bych ráda zmínila poslední dobou celkem známějšího Raega. Málokterý interpret umí vytvořit písničku, která má hlavu a patu, není to samé: "Píčo, vole, chcípni", a vyjádří to nějakou myšlenku. Raegovi se to naštěstí zatím daří a proto patří do škatulky mých oblíbenců. Navíc mě neskutečně moc dostal jeho Vodopád - song, který dokáže člověka neskutečně nakopnout, aby konečně zvednul zadek a začal na sobě pořádně makat. Něco takového jsem totiž přesně potřebovala, jinak raději nevím, jak bych dneska vůbec přežívala... Rozpačitý

Zdroj: www.youtube.com

Tento článek je možná zbytečně dlouhý a komplikovaný, možná i nudný. Ale tohle všechno jsem já, ostatně - říká se přece: Nesuď knihu podle obalu. Proto až příště potkáte barbie girl s jorkšírem na ruce, která se s vámi snaží komunikovat, tak věřte, že to není jen její snaha o to být známější, ale potkat někoho rozumného, který ji nebude odsuzovat za to, že se doma chystala o něco déle jen proto, aby se cítila dobře. Taková ona prostě je a jen tak se nezmění. Papec Líbající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Whitney Whitney | E-mail | Web | 8. června 2013 v 12:01 | Reagovat

zajímavé,asi sebe znáš dobře :)s tím make-upem máš pravdu ;)
btw: krásné fotky:)

2 Tecilla Tecilla | 8. června 2013 v 12:41 | Reagovat

Dobrej blog. Líbí se mi,že si na nic nehraješ .. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama