Prarodiče na okraji společnosti – PROČ?

31. července 2013 v 9:00 | Cherrybumbum
Stěžujete si na důchodce v Lidlu? Dělá vám potíže uvolnit místo starší osobě v MHD? Odkládáte návštěvu svého dědečka na další a další týdny? Je to správné?


Docela dlouhou dobu se zamýšlím nad tím, proč čím dál víc mají lidé nad 65 let pocit, že je okolní společnost už nepotřebuje. Myslím si totiž, že když už se člověk jednou narodí, tak má mít jeho "příchod na svět" určitý důvod. Žádný člověk není na světě bezdůvodně, ačkoliv si to bohužel spousta lidí myslí, a pak se považuje za jakýsi obtížný hmyz, kterého se každý štítí a má potřebu se ho co nejrychleji zbavit. A nemají takový dojem i někteří starší lidé?

Zkusme se podívat na svět našich důchodců jejich očima (i když to pro některé z nás může být poněkud obtížné). Myslím si, že spousta z nich vnímá negativně i neustálý vývoj technologií, společnosti a cítí se být poněkud pozadu. Spousta našich babiček sice používá mobilní telefony, ale už si tolik nerozumí s počítači, vystačí si s obyčejnými domácími spotřebiči, které jim zvukově neoznámí, že právě dokončily svou práci nebo jim nenabízejí tolik "báječných" programů k užívání.

Naše prarodiče zajisté musí udivovat, jak se k nim my, vnoučata, chováme. Čas si na ně uděláme jednou za několik měsíců (a spousta z nás má přitom babičku s dědou pár ulic od svého domova) a když už je konečně navštívíme, tak protáčíme oči v sloup při jejich vyprávěních o tom, co prožívali za mlada. Já osobně mám tato vyprávění docela ráda, je zajímavé, co všechno byli naši dědečkové schopni vymyslet za "kulišárny".

Na vině ovšem není jen neochota nás mladších vidět naše prarodiče, ale i dnešní doba, kdy každý někam spěchá, každý se honí za penězi a často nemá člověk čas ani sám na sebe, natož na nějakého dědu s babičkou. Je to celkem škoda, ale myslím si, že když si jednou za týden najdeme pár minut na nějaký telefonický hovor, byť s hloupou otázkou Jak se máš?, myslím, že našim babičkám to udělá neskutečnou radost a budou vědět, že se o ně někdo zajímá.

Na druhou stranu mě od spousty důchodců uráží, když musím dnes a denně poslouchat řeči o "nevychované mládeži", zvlášť když jste danému řečníkovi před minutou nabídli místo v autobuse a on odmítl se slovy "že se necítí být tak starý". Dále mi přijde dost hloupé, mluvit o nás jako o "nevzdělané generaci". Aby nám bylo vyčítáno, že se ve školách neučíme celou Erbenovu Kytici je stejné, jako kdybychom našim prarodičům vyčítali, že se neučili anglicky. Každá generace má jiné "důležité" hodnoty, a měli bychom je navzájem respektovat.

Proto prosím vás, zástupce nás mladších, i vás, zástupce těch starších, o vzájemnou toleranci, lásku a úctu a uvidíte, že spolu budeme lépe vycházet. Nebudeme se muset hádat ve vlaku o volné místo a nadávat si do zkažené mládeže a starých rašplí. A všem se tak bude dýchat zase o něco lépe a méně lidí bude mít pocit, že jsou na světě úplně zbyteční. A to za to stojí, ne?


Závěrem: Než začnete do komentářů vykřikovat, jak jsem tento článek zkopírovala z této adresy, tak bych vám chtěla říct, že jsou to opravdu moje práce, které jsem ještě na staré škole psala v rámci projektu MF DNES "Studenti čtou a píší noviny". Díky za pochopení :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama