Být či nebýt mladou mámou?

29. srpna 2013 v 13:15 | Cherrybumbum |  Jak to vidím...
Ať si to přiznám nebo ne, už jsem vyrostla z holčičích šatiček. Začala jsem si to uvědomovat ve chvíli, kdy jsem začala chodit do práce, řešit maturitu, co budu dělat po ní a hlavně: "Co já jednou budu vůbec dělat?" Pomaličku mi dochází, že už bych se tím měla začít zabývat. Už to nejde neustále házet za hlavu. I moje kamarádky, spolužačky a jiné známé si to začínají pomalu uvědomovat a některé z nich nejspíš už mají svou "kariéru" rozhodnutou: "Profesionální matka".


Je to asi půlroku, co jsme seděli v takovém tom drbacím kroužku a řešili, co po střední budeme dělat. Když jsem začala mluvit o vysoké, tak jsem sklidila akorát názory na to, jak ostatním už se učit nechce a že půjdou hned někam makat (vážně - Good Luck!). Možná se ozval nějaký další jedinec, že půjde také studovat někam dál, ale bylo nás jak šafránu. Pak se ozvala ještě třetí skupina. "My se budeme s Kájou (jméno samozřejmě změněno) pokoušet o miminko!" Po této větě, jakoby většina holek najednou přepla z módu "Člověk užívající si života" na mód "Rodič". Asi není třeba, ale napíšu to: V tu chvíli se z té většiny najednou stalo šišlající cosi, ze kterého vycházelo jen: "A ty ručičky! Ňuňu... A ty malý věcičky!" A já v tu chvíli jen položila otázku: "A proč, proboha?"

Než budeme pokračovat, je nutné dodat, JAK jsem tu otázku položila. Neřekla jsem to znechuceně, jak to říkají takové ty odpůrkyně rodičovství, ale spíš udiveně. Opravdu mě to překvapilo. Vím, že po mém článku "A vy tedy nejste matka?" můžu na někoho jako ta odpůrkyně působit, ale vážně to tak není. Ale pokračujme dál, protože jsem na svou otázku dostala snad tu nejblbější odpověď na světě: "Protože děti jsou hrozně roztomilý."

Roztomilé může být štěňátko, panenka, tričko s Hello Kitty, medvídek, který vám při každém stisknutí jeho bříška řekne "Mám tě rád." Miminka jsou možná taky roztomilá, ale určitě to není důvod číslo jedna, abych si nějaké hned šla pořídit. Protože kdybych měla momentálně chuť na něco roztomilého, pořídím si něco z výše uvedených věcí. Možná někdo začne protestovat, že takhle mluvím, protože momentálně nemám takové ty mateřské pudy, ale já se snažím poukázat na něco trochu jiného. A neprozradím vám na co, na to si musíte přijít sami.

Řeknu narovinu, že jsem si trochu snažila nějak "nalajnovat" svůj život a dítě v něm v budoucích pěti letech nemělo žádné místo. Možná se na to necítím, možná na to nemám náladu, možná jsem líná a nebo si chci ještě chvíli něco užít, zkusit a poznat. A možná je to vše proto, že jsem za posledních 10 let svědkem toho, co to obnáší mít děti. Dokud jsem byla jedináček, tak jsem si to neuvědomovala. To pro mě byli všechny děti taky hrozně roztomilé. Pak se narodil brácha a najednou jsem se nestačila divit, co ta mimina všechno nepotřebují. Jíst, pít, utírat zadek (to všechno pokud možno uprostřed noci), chovat, utěšovat...

A tak nějak to podle mě vidí i ty mladé maminky, které buď znám nebo vídám v takových těch pořadech "16 a těhotná", "Náctileté maminky" apod. Dokud se to nenarodí, tak jsou z toho všichni hotoví. Slibují, jak se o něj budou starat v jakoukoliv denní i noční dobu, jak se s tatínkem budou v péči o mrně střídat, jak budou nejlepšími rodiči atd. Pak miminko poprvé zabrečí, nadělá si do plenek a všichni se najednou hrozně diví, kam zmizela ta roztomilost. A co mě dokáže ještě víc vytočit - dokonce se hádají o tom, kdo uprostřed noci půjde nakrmit dítě, které vedle v pokoji brečí. Vím, že možná nemůžu soudit, pokud si tohle sama nezažiju, ale raději ještě o něco povyrostu a zmoudřím, než abych se takhle chovala.

Ale víte co? Neberu jim to. Tak ať si pořídí miminko, jednou s tím začít přece musí. Ale ať si pak nestěžují, jak jsou děsně vyčerpané, protože mu zrovna rostou zoubky, takže proplakalo celou noc. S tím přece museli počítat. Nemohli počítat jenom s těmi hezkými věcmi jako s těmi ručičkami, svetříčkami, jak si miminko poprvé samo lehne na bříško, jak začne chodit... Musí hold počítat s tím, že ta roztomilá stvoření se umí taky vztekat, onemocní, blinkají, nechtějí jíst, bolí je bříška, atd...

To je asi ten hlavní důvod proč mě v nejbližší době neuvidíte tlačit kočárek... Asi na tohle všechno ještě nemám...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Kristýnka Kristýnka | Web | 29. srpna 2013 v 14:18 | Reagovat

Taky znám plno lidí co by chtěli miminko a taky znám jich plno, které měli dítě ještě před 18. narozeniny.. Dřív to tak taky bylo, ale byla jiná doba, když i lidi se už v 18 letech brali, ale v dnešní době bych do toho nikdy nešla, je to všechno 100x těžší než to měli třeba naši rodiče ale většina si podle mě pořizuje dítě jen proto, že nechce pracovat

2 barbzneverdie barbzneverdie | Web | 29. srpna 2013 v 22:41 | Reagovat

Máš úžasný Blog! :-D  :-D
fakt pěkný desing.. :DD

3 hogreta hogreta | E-mail | Web | 30. srpna 2013 v 19:14 | Reagovat

Jak už jsem řekla v tom předešlém článku, tak děti chci rozhodně až po škole.

Taky se docela divím, jak se teď všichni hrnou do svatby a do plození dětí. Ještě mě napadla jedna věc, která by se ve článku dala zmínit - ono miminko nejenom, že někdy není roztomilé a že je to závazek na celý život, ale ono taky docela dost stojí. Nechápu páry, které taktak zvládají platit nájem a pořizují si dítě - co pak z toho dítěte mám, když musím na všem škudlit? I když jsem se svým partnerem téměř šest let, tak se rozhodně ještě nebereme a děti si neděláme a to z prostého důvodu: až budeme chtít mít děti, tak chceme, aby měly všechno, co potřebují. Takže na to musíme oba dostudovat a najít si nějakou práci, abychom to miminko finančně utáhli. Zajímalo by mě, jak velkou mateřskou má osmnáctiletá holka, která chodila do školy a nikdy nepracovala. A taky by mě zajímalo, co pak bude dělat, až dítě půjde do školky. Nemá praxi, z oboru vypadla, má dítě. To není zrovna dobrá startovací čára ve vydělávání peněz. Za mě rozhodně raději trochu později, ale s tím, že dítěti dám všechno, co potřebuje:).

4 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 23. září 2013 v 19:39 | Reagovat

[3]: Rodičovskou mají všichni úplně stejnou, bez ohledu na to, kolik jsi před ní brala. :) Taky mě to celkem překvapilo... :D

5 hogreta hogreta | E-mail | Web | 23. září 2013 v 20:08 | Reagovat

[4]: Tak to je teď asi nějaká novinka, protože když ještě rodila ségra (která studovala poslední ročník vysoké a ještě neměla stálou práci, jen nějaké brigády a tak), tak to tak ještě nebylo. Dostala jen nějaký rodičovský příspěvek, ale mateřskou jako takovou rozhodně ne.

Nechci teoretizovat, ale mám takový pocit, že tam až tak nezáleželo na tom, kolik bere, ale na tom, že nebrala vůbec nic.

Podívej tady:
http://www.mesec.cz/clanky/tehotna-a-nezamestnana-s-materskou-nepocitejte/

Cituji: "Ženy, které jsou dlouhodobě nezaměstnané nebo si jako OSVČ dobrovolně neplatily nemocenské pojištění, nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají. Začínají tedy hned pobírat rodičovský příspěvek – který u ostatních matek na mateřskou navazuje."

Takže si myslím, že je doopravdy lepší mít první zaměstnání a až potom rodit i kvůli tohoto důvodu:).

6 hogreta hogreta | E-mail | Web | 23. září 2013 v 20:09 | Reagovat

[5]: Blvý odkaz, chtěla jsem dát tenhle: http://www.penize.cz/materska-dovolena/245770-porodne-a-materska-2013#porodne
:-D Tohle je aktuální, předešlý odkaz byl z roku 2010

7 hogreta hogreta | E-mail | Web | 23. září 2013 v 20:18 | Reagovat

[4]: Aha, počkej, já mluvím o mateřské a ty mluvíš o rodičovské, tak to jo. Já ale zase reagovala na mateřskou - já jsem dneska úplně mimo :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama