Jsem jiná - tak si hleď svýho!

12. listopadu 2013 v 22:26 | Cherrybumbum |  Jak to vidím...
Děti v mateřské školce se učí, že není slušné na někoho zírat. Na základní škole nám toto pravidlo neustále opakují a na střední nám pak v rámci hodin psychologie doporučují, abychom náš oční kontakt s cizí osobou omezili na 3 vteřiny maximálně. Přesto - nemůžete si vyrazit ve zlatých kalhotech, gatích s vysokým pasem nebo nedej bože třeba celí zahalení, aniž by na vás každý trapně nezíral a neotáčel se tak dlouho, až z toho pomalu zakopne.


Víte, spousta lidí se mi diví, že nesnáším naše maloměsto. Jenomže když si v létě jenom obuju letní kozačky, tak si všichni můžou vykroutit hlavy a to jejich šuškání je pak už opravdu vrchol trapnosti. Jo, teď se do mě všichni morálisti obujte, že je to moje volba, že chodím pro někoho výstředně oblečená, že kdybych chodila oblečená jako každá druhá, tak by se mi tohle nedělo. Ale já nechci vypadat jako ostatní holky. Zkrátka nejsem typ člověka, který by chtěl zapadnout do davu. Nedávno jsem podnikla výlet do Prahy a zalíbila se mi na tom jedna věc - byla jsem všem úplně ukradená. Nikdo si mě neprohlížel jako flák masa na trhu, i když jsem po Václaváku pobíhala od pasu dolu ve zlaté (když jsem pak takhle vyrazila ven u nás, tak pomalu i auta havarovaly, protože se všichni otáčeli a čučeli). Pak mě napadlo - lidi zaujme taková banalita jako nějaké zlaté kalhoty a boty. Copak dělají třeba takoví lidé, co mají modré vlasy, muslimky nebo třeba tělesně postižení lidí?

Ať si to spousta lidí uvědomuje nebo ne, oční kontakt dokáže hotové zázraky. Nevím jak vám, ale mě je prostě upřený pohled cizích lidí neskutečně nepříjemný. Když mi jednou ujely nervy a zeptala jsem se jednoho kluka v autobuse, proč na mě tak zírá, tak mi odpověděl, že mu kamarádka poradila jak hrozně to holky přitahuje. No teda chtěla bych tu kamarádku vidět, protože než aby mi to polichotilo, tak jsem spíš přemýšlela, jestli nemám moc červené tváře, mák mezi zubama nebo mi zpod sukně nečouhá zadek. Byla jsem nervozní a to jsem nijak moc nevybočovala z řady. Jak moc musí být nervozní lidé, kteří jsou trošku "jiní" a vědí to? Nedokážu si to představit....

Na myšlenku zrealizovat tento článek mě pak přivedl status jednoho kluka, který líčil zážitek z Letňan, kde spolu s "normálními" lidmi nakupovala i skupina muslimek. Psal o tom, jak mu bylo v tu chvíli trapně za všechny ty lidi, co na ně zírali, div jim oči nevypadly z důlků. Víte, souhlasím s tím, co napsal. Pochopila bych to u malých dětí (tak do 10 let), že jsou z toho vyjukané, když někoho takového potkají, zvlášť pro nás vidláky je to dost velký zážitek. Ale dospělý člověk, aby se za nimi otáčel tak intenzivně, až z toho pomalu zakopne a ještě svým dětem na otázku: "Kdo to je?" trapně odpověděl: "Bubáci" (jo, to už jsem párkrát zažila), to jsou lidi zralí na to, aby si jednu pořádnou vrazili. Chápu, že mnohé z nás jejich vzhled pobuřuje, stejně tak jako kdybychom my v jejich zemi vyrazily ven v minisukýnce a tílečku, ale prostě se smiřte s tím, že je to jiná kultura a podle mého názoru je oblečení úplně to nejmenší, co by nám mělo vadit.

Ale abych se přiznala, sama nejsem neviňátko. Při tom výletu do Prahy jsem se totiž potkala s holkou, co měla dlouhé modré vlasy až do pasu a měla naprosto obrovské tunely v uších (tipovala bych tak 10 cm v průměru určitě, ale nevím, jestli se vůbec takové veliké vyrábí). Zírala jsem na ní. Ale ne proto, že by mě nějak vzhledově kdoví jak zaujala. Jen jsem tak zaslechla její trable, jak se jí rozbila žehlička na vlasy a měla jsem na jazyku otázku: "A už jste si někdy spálila ucho?" Ve vlaku na cestě domu jsem si pak nadávala, jak idiotsky jsem musela vypadat, když jsem na ní takhle čučela a ještě se nejspíš naprosto blbě uculovala.

Je to opravdu tak těžké jít po ulici, když už si chceme někoho prohlédnout tak zvládnout to za ty 3 vteřiny a jít prostě dál? Myslet si: "No tak je to jeho boj, že má na hlavě červené kostičky" a jít dál? Ano? Tak se příště nedivte, až na vás někdo někdy vyjede se slovy: "Co čumíš?!", někdy si to totiž opravdu zasloužíme...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 snowy-christmas snowy-christmas | E-mail | Web | 12. listopadu 2013 v 23:44 | Reagovat

Já chápu tvé rozhořčení. Také nechci být ta, co je stejná, jako ostatní, taková ovečka v davu... :-D Je to hloupé.. :-D Tolerance a pochopení u lidí stále chybí. Není to na Světě tak, jak by to mělo být, lidé se nechovají tak, abychom se měli všichni dobře, také to podle toho vypadá.

2 Pralinka2 Pralinka2 | 13. listopadu 2013 v 15:08 | Reagovat

Víš, ono je to tak. Když někdo chodí v teplákách proto, že je mu to pohodlné, nebo v krátkých kalhotách či sukni proto, aby mu nebylo horko, nebo v čepici proto, aby mu nebyla zima, tak budiž, je to proto, že se v tom cítí dobře. Ale jestli píšeš, že nechceš VYPADAT jako ostatní holky, tak je zřejmé, že se tak oblékáš kvůli vzhledu a odlišení, a pak se přece nemůžeš divit, že na tebe někdo čumí jak tele na nová vrata. Když se někdo úmyslně obléká nápadně, tak to přece dělá proto, aby vypadal nápadně, nebo ne?
A co se týče těch muslimek, tak když jdu přes Teplice, hlavně přes některé jejich části, tak bezmála každé druhé ženě jsou vidět stěží oči, a nikdo si toho moc nevšímá - ono taky zírat na cizí muslimky není ani moc bezpečné.
A samozřejmě není moc vhodné zírat na lidi, kteří za svůj odlišný vzhled nemohou - například lidi na vozíčku nebo s nějakým jiným viditelným postižením, ono ani hlasitě komentovat něčí pleš není moc příjemné.
Ale kdo svůj vzhled úmyslně zvýrazňuje tak, aby byl nápadnější, ten se prostě nemůže divit, že na něj lidi zírají, ať už má zlaté kalhoty, modré vlasy nebo rolničky na čepici.

3 Ell Ell | Web | 13. listopadu 2013 v 19:33 | Reagovat

To u nás je to tak, že když vyrazíme ze školou jednou do Prahy, tak na nás všichni čuměj a myslej si: Á vidláci přijeli do města :-D  :-D a ta pasáž o těch bubácích mě rozesmála. :-D

4 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 13. listopadu 2013 v 23:22 | Reagovat

[2]: Ano, nechci vypadat jako ostatní holky, protože 85 % holek se řídí radami časopisů, které propagují naprosto průměrné a mnohdy i podprůměrné věci, které bych si na sebe vzala možná tak ve třiceti. Zrovna dneska jsem chodila po obchodech a byla jsem neskutečně zklamaná až jsem si říkala, že si začnu snad navrhovat a šít vlastní oblečení, protože buď je všechno moc usedlé, široké, průhledné a když už je něco pěkného tak za cenu, za kterou bych si tu věc rozhodně nekoupila. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama