Panelákové vztahy nejsou brnkačka

17. prosince 2013 v 21:38 | Cherrybumbum |  Téma týdne
V našem paneláku bydlí přibližně 20 rodin. Netroufám si tipovat, zda jsou všechny byty plné nebo ne, ale předstírejme, že jsou všechny byty obývané. Náš panelák můžu totiž rozdělit na dvě poloviny - první polovinu znám a tu druhou ne. Bydlím tu už skoro tři roky a pořád tu vidím nové a nové tváře, které nemůžu zařadit "Jo, to je ten z prvního patra."Tu známou polovinu můžu rozdělit na třičtvrtinu, se kterou se zdravím a čtvrtinu, se kterou se nezdravím. Možná proto, že jsem nevychovaná a možná proto, že máme nevychované sousedy, bůh ví.



Je zajímavé, že do té skupiny lidí, se kterou se normálně zdravím patří jedna mongolská rodina, o které jsem od ostatních slyšela zatím jen samá negativa, jak jsou nevychovaní, jak ani neotevřou zobák, když se s někým potkají... Znáte to. Ještě zajímavější je, že mi ke štěstí stačilo jen pozdravit jako první a podržet dveře od výtahu, když jsem viděla paní, jak je obtěžkaná taškami a ještě sebou vede dítě. Myslím si, že můj čin nebyl kdoví jak hrdinský, tohle by měl přeci udělat každý. Druhý den, když jsem se s paní potkala u schránek, mě zdravila s takovýýým úsměvem už od schodů a sousedka, která tuhle rodinku nejvíc pomlouvala, jen stála mezi dveřma a měla bradu pomalu až u kolen. Jo, snad poprvé v životě se mi vyplatilo být milá.

Asi by bylo fér podělit se ještě o historku ze skupiny, se kterou se nezdravíme. Ale tak - proč ne? Tak si zase pro změnu představme, že si v pondělí ráno jedete výtahem, pohoda jazz. A ještě tu naší představivost trochu oživíme - máte na sobě čisté bílé kalhoty. A tu se vám výtah zastaví, otevřou se dveře a vběhnou k vám dva odporně špinaví a smradlaví čoklové, co se vám začnou otírat o kalhoty a dokonce po vás začnou i skákat. Jo, tohle se mi přesně stalo. A když jsem jejich páníčka požádala, jestli by si ty psy nemohl nějak zkrotit? Tak se ještě urazil. A že jsem se kvůli nim musela jít zpátky převlíknout, protože jsem byla celá od chlupů, bláta a raději nevím od čeho všeho? To je asi v pořádku, to asi nestojí ani za "Promiňte." Od té doby se se mnou ten dotyčný pán nebaví, když jsem ho na chodbě asi tak pětkrát pozdravila, tak neřekl ani bú, tak jsem si řekla, ať si třeba cvakne zubama.

Ale co je nejvíc zajímavé. Tak jsem nedávno od rodičů měla vyčteno, že nezdravím nějakého pana X od nás ze vchodu, kterého prý potkávám někde venku, když venčím psa. Problém je, že toho pana X neznám, u nás v baráku jsem ho nikdy neviděla, takže jsem zkrátka neviděla důvod otevřít pusu, když jsem ho potkala. Nebo já nevím? Vy když jdete po ulici, tak na každýho děláte: "Čau! Čau! Dobrý den! Čabas!!! Dobrej!!" Asi ne co? :D

Jaký máte názor na panelákové vztahy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

UPŘÍMNĚ!! HLASOVÁNÍ JE ANONYMNÍ: Dokázal/a bys chodit s někým jen kvůli penězům?

Ano
Ne

Komentáře

1 Pralinka2 Pralinka2 | 18. prosince 2013 v 23:07 | Reagovat

Já naštěstí bydlím v menším paneláku, takže v našem vchodu je jen 11 bytů, takže bych řekl, že většinu z nich znám. I když zrovna za poslední půlrok se obyvatelé asi dvou bytů vyměnili, ale ti noví jsou celkem slušní a už je znám aspoň od vidění. A ti o patro níž, co mě jejich pes dvakrát zkusil kousnout a vždycky na mě vrčí, se mi vždycky omlouvají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama