Březen 2014

R.I.P můj milý počítači

31. března 2014 v 14:36 | Cherrybumbum |  Z mého života
Jak říká titulek článku - momentálně jsem byla na blogu neaktivní, protože mi odešel můj drahý počítač. Jako ne, že by to byla pro mě kdoví jaká ztráta, že bych teď celé dny akorát seděla na posteli s nohama pod bradou a pohupovala se, ale průšvih spíš je, že mi kleknul měsíc před maturitou a já mám hotovou jen cca polovinu maturitních otázek. (Kurva, kurva, kurva!!) Jako bonus se o počítač (ze kzerýho píšu i tenhle článek) dělím s mým milovaným bratrem, který nedokáže pochopit, že si potřebuju nějak dělat věci do školy, a raději chodí mámě žalovat, že mu sedím u kompu, když on chce hrát GTA (hádejte, kdo vždycky vyhraje! :/) Vopruz, vopruzovatej, na druhou stranu - vždycky můžu dělat ty otázky ručně, takže když mi náhodou časově poteče hodně do bot, tak bych při nejhorším trávila večery mezi papíry, tužkami, fixami a knížkami.

Takže, tohle je i vlastně taková menší omluvenka, proč teď nebudu moc aktivní. Za jedno nemám odkud psát články, za druhé se učím a za třetí - vlastně nevím. :)

Tak zatím :)


Proč se ke mně nechová tak jako dřív??

20. března 2014 v 12:51 | Cherrybumbum |  Mrs Blondie radí...
Každá z nás ví, jak krásný je vztah v prvních měsících. Podnikáte všechno spolu, představila si ho všem svým kamarádkám, denně si pošlete desítky zamilovaných smsek, každou chvíli ti koupí nějaký ten dáreček, bere tě na večeře... je to krásný viď? Myslíš si, že takhle hezký vztah vám vydrží až do konce života, jenže ouvej? Nemá každou chvíli čas, už ho nebaví chodit na společná rande s tvými kamarády, smsky chodí jen párkrát denně a to ještě jen, když něco potřebuje a dárečky nikde. Kam se poděl váš super vztah? Má snad pocit, že tě má naprosto jistou? Měla bys ho donutit, aby žárlil?

Co dělám pro své budoucí dokonalé tělo?

18. března 2014 v 19:35 | Cherrybumbum |  Moje hubnoucí challenge
Čágo belo, tak se konečně ozývám se svojí hubnoucí výzvou, tentokrát si však nedáme měření, ale jen si sdělíme mé dojmy.
Takže, co jsem ten tento týden zjistila za novinky a omyly:

1. Osladit si pomerančový čaj stévií je ve výsledku jedna z neodpornějších věcí, které jsem kdy pila. Buď budu muset zkusit s tím sladit obyčejný černý čaj, nějak si zvyknout na tu příšernou chuť nebo přestat sladit. Nebo zůstat u své alternativy sladit si tento úžasný horký nápoj medem. No uvidíme...

2. Rýžové chlebíčky nejsou zas takový humus, jak jsem si dřív myslela. Ale není to ani nic moc světoborného.

3. Mám tragicky mizernou fyzičku.

Facebook - místo, kde hroši mají jen spodní prádlo

17. března 2014 v 18:34 | Cherrybumbum |  Jak to vidím...
Titulek článku může znít neskutečně zle, ale jinak to prostě nešlo. Kdyby existovalo kouzelné sluchátko Macha a Šebestové, přála bych si, aby některé dívky či slečny dostaly už konečně rozum a přestaly se fotit ve spodním prádle a jako třešničku své fotky uploadovat na Facebook, když na to vůbec nemají postavu. Díky nim se nám ostatním pak zdi mění v přehlídku špeků a celulitidy a ačkoliv sama hlásám, že není důležitá velikost jeanů, ale srdce, tak sakra holky, mohly byste mít alespoň trochu soudnosti,ne?

Nerušit, STUDUJI

12. března 2014 v 20:50 | Cherrybumbum |  Z mého života
Omlouvám se, že jsem teď asi tak aktivní, jako sopky v České republice, ale opravdu mám teď na všechno minimum času. Proto bych ráda slavnostně řekla jedné nejmenované blogerce, která nedávno chytře tvrdila, "že není možné nemít na něco čas nebo prostě nestíhat", že je vidět jak má celé dny s prominutím hovno co na práci, když tohle dokáže říct.

Mé současné dny by se daly shrnout jako:
Vzbudit se, jít do školy, trpět v tom zatraceným ústavu, jít do práce, přijít večer domů, snažit se učit na další den a přitom dělat další úkoly, vykoupat se a spát. Stereotyp jako kráva, fňuk. Každým dnem se už hrozně těším, až konečně bude alespoň 25. květen - to už bude úplně po maturitách a já budu konečně svobodná a budu mít čas pro sebe a jiné aktivity.

Hubnoucí challenge - měření za únor

6. března 2014 v 17:58 | Cherrybumbum |  Moje hubnoucí challenge
Čauky mňauky,

moc moc moc moc moc se omlouvám, že jsem za únor nepřidala žádný článek za únor, co se týká mojí hubnoucí výzvy, ale pravda je taková, že... když skoro celý měsíc hubnete díky střevní chřipce, tak jediná aktivita, kterou vykonáváte je, že sedíte na záchodě (nebo nad ním klečíte) a jediná dieta je ta, kdy sníte za den pět piškotů a vypijete sklenici coca coly. O tom jsem psát opravdu nechtěla! :D

Ale hlavně jsem na nějaké přeměřování se úplně zapomněla. V neděli jsem najela sem na blog, napsala recenzi na knížku, koukla se náhodou do menu, pak na aktuální datum a běžela jsem se rychle zvážit a pro metr na přeměření. A byla jsem opravdu překvapená. No vlastně... posuďte sami...

RECENZE: Nikdy neříkej navždy

2. března 2014 v 21:12 | Cherrybumbum |  Knížky
Přiznám se, že jsem si v patnácti letech přísahala, že už nikdy neotevřu žádný dívčí román. Důvod byl takový, že mi všechny holčičí knížky připadali tak trochu na jedno brdo a po zhruba roce mě už prostě přestaly bavit. Ale když se mi do rukou dostala kniha "Nikdy neříkej nikdy" od autorky Ali Cronin, rozhodla jsem se, že dám dívčím románům ještě jednu šanci.

Sedmnáctiletá Sára se o rodinné dovolené ve Španělsku zamiluje do krasavce Joea, který studuje třetím rokem politologii na vysoké škole v Londýně. Během prázdninového románku se spolu sblíží a poslední den, kdy je Joe ve Španělsku, s ním Sára také prožije svoje poprvé. Při odjezdu si od ní Joe vezme telefonní číslo a slíbí jí, že se Sáře co nejdříve ozve.
Po několika týdnech nastupuje Sára opět do školy v a vypráví svým kamarádkám o svém vyvoleném, jaký byl její první sex a uvědomí si, že se jí její princ na bílém koni stále neozval. Ale naděje umírá poslední, že?