Už asi vím, proč jednou budu bezdětná

23. července 2014 v 12:05 | Cherrybumbum |  Z mého života
... nebo si adoptuju černouška.

Zdroj: TADY


Už od pondělí mám přes den na krku ty dva opičáky, kterým někdo před lety přidělil status: Sourozenci. Ale tak jasně, že je pohlídám, na tom přece není nic těžkého, říkala jsem si. Babička nám totiž odjela na dovolenou a tak jsem zodpovědnost za ty dva převzala já. Už v neděli jsem si říkala, že budu věřit v sílu xboxu a pískoviště před barákem, jinak si nejsem jistá, jestli mé nervy zvládnou všechny jejich manýry, které si přinesli od nevím odkud a zkoušejí to na nás všech.

Už když jsem dělala v krámě, byla někde na koupališti nebo dětském hřišti (nedejbože pouti), tak mi strašně vadila jedna věc - jak ty malý děcka neskutečně, ale hlavně furt řvou. Já nevím, ale nevzpomínám si, že by za "mého mládí" bylo tolika ubulených a hlavně hysterických dětí. Asi proto, že tenkrát jsme se takovým výrostkům smáli. Ale dneska? To je furt řev:
  • něco chtějí - ono asi nejde přijít a říct: "Mami, prosím, kup mi nanuka." Ono se dneska hned jde a řve. Nebo ještě lepší, když tedy slušně přijdou, poprosí a protože maminka dostatečně rychle nevytáhla peněženku, aby mu dala dvacku, tak začnou řičet, že z toho praskají okna na míle daleko.
  • upadly - tak každé dítě, když sebou plácne někde na zem (hlavně svojí vinou - to je furt: "Nelítej, spadneš" a prásk, je rozplácnuté na dlaždičkách), tak z 90 % začne BREČET. Ale brečet, jako slzičky, maximálně si postěžuje mamince, že ho to bolí a v klidu. Ale ne, že kvůli škrábanci na prstu u nohy se budou pomalu v křeči svíjet na zemi a ječet, jako by do nich někdo bodal nožem.
  • někdo jim něco řekl - nějak pořád nechápu, co si ty děti o tomhle bodě myslí. Člověk jim neříká, aby nelezly po výškách, neházely písek na ostatní děti nebo neběhaly kolem bazénu jenom proto, že ho baví někoho furt prudit. Ale protože ví, co se všechno může stát. A tak to tomu malému řeknete jednou, podruhé, potřetí a když už to dělá i počtvrtý, tak na něj zákonitě zvýšíte hlas. A co on udělá? Začne řvát, protože jsme na něj hrozně zlí.
  • A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna a ještě dál

    Zdroj: TADY
Jenže moji malí drobečkové jsou ještě neuvěřitelně upgradováni velkou dávkou čehosi, čímž mi pijou krev od rána do večera. A to něco je - předstírání, že neslyší.
"Pojď dát příbory na stůl." - "Cože?" - "Aby si šel dát příbory na stůl..." - Co mám udělat?" - (šeptem) Ho*no - "Já to slyšel!" - "A že ti dvakrát říkám, abys dal příbory na stůl, to neslyšíš, zajímavé."
A takhle to chodí celé dny. Ono se to na první pohled zdá být komické, ale je to vážně neuvěřitelně unavující neustále všechno opakovat třikrát a víckrát. Ale opravdu všechno, všecičko. Perfektně slyší snad jen na: "Kdo si dá popcorn" nebo "Jdeme na hřiště."

A pak je tu ještě noční můra všech, kteří vlastní dítě - odmlouvání okořeněné ještě špetkou rozmazlenosti.
"Mohla bys po sobě laskavě vyhodit ten kelímek od jogurtu, když jsi ho už snědla?"
"Ne, neuklidím, protože furt vyhazuju něco já. Ať to dělá taky někdo jiný." (Dodávám, že jsou jí čtyři)
Netřeba dodávat, že po půl hodině jsem stejně musela jít a ten kelímek od Kostíka vyhodit. Jo, mají to skvěle promyšlené děti. Řeknete, že se jde ven - poznámky, že nemůžou sedět u počítače a hrát nějaké pitomé hry. Řeknete ať jdou jíst - poznámky, že teď jíst nechtějí, že chtějí dokoukat nějakou stupiditu na Minimaxu. Řeknete, ať si na pískoviště vezmou TYHLE boty - poznámky, že tyhle nechtějí, že chtějí jiné. A takhle bych mohla jmenovat pořád a pořád...

Proto jak říkám, jestli jednou budu bezdětná, tak proto, že mě k tomu dohnali tahle dvě zvířata. I když ten černošek taky není špatný nápad... :D

No řekněte, není sladká??? :D <3 Zdroj: TADY


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Hoshi Hoshi | E-mail | Web | 23. července 2014 v 14:00 | Reagovat

Krásný článek. Bohužel, všechny body, které jsi zde vypsala, záleží na tom, jak si rodiče své děti vychovají a jak moc se jim ne/věnují. Jsou rodiče, které své potomky vychovají tak, že na veřejnosti nedělají scény, chovají se slušně, když něco chtějí, tak poprosí a poděkují, naučí se uklízet si po sobě své hračky, když jsou později ve školce/družině uklízí a neodmlouvají.
Naproti tomu jsou rodiče, kteří své potomky nic nenaučí, uklízí po nich hračky, jelikož děti to nedokážou tak, jak by si to rodiče představovali, mnohdy na ně nemají čas, tak jim všechno koupí a děti jim pak přerostou přes hlavu, nebo mu dopřejí všechno a dítě si myslí, že když si dupne, udělá scénu, bude po jeho...
A nakonec jsou rodiče, kteří se svým dětem nevěnují, nebo věnují minimálně - starej se kdo chce....

Ono, mít své vlastní děti, je něco jiného, než vychovávat příbuzné, sourozence, cizí... Protože až když budeš mít své vlastní děti, vychováš si je podle svého - a doporučovala bych je naučit či nechat pomáhat již od mala - uklízet s mámou, vařit, prát, chodit krmit slepice (tedy pokud nějaké budou :D), protože jedině tak se dítě naučí všemu - práce hrou ... A kdyby to šlo, tak i naučit pravidlo 3P - pozdravit, poprosit a poděkovat -> Za to bude každý rád ^^

Co se týče sourozenců, tak ti jsou většinou od toho, aby své starší sourozence neposlouchali - sama jsem mladším sourozencem, ale nic se nemá přehánět.

2 ANA ANA | Web | 23. července 2014 v 22:00 | Reagovat

Ta malá černoška je sladká. Tví sourozenečkové už méně... :-D Ale musíš doufat, že z toho vyrostou.
Taky je důležité, jak je vychovávají rodiče. Ale o tom už napsala hodně dobře Hoshi, o komentář výš. :-)

3 ANA ANA | Web | 23. července 2014 v 22:01 | Reagovat

P.S. přes ty antikoncepční živé pokusy věřím, že jednou budeš dobrá máma a bude na tobě, jak své děti zkusíš vychovat...
I tohle píše Hoshi víc než dobře. :-)

4 lady-alexandria lady-alexandria | Web | 18. srpna 2014 v 18:47 | Reagovat

Deti moc nemusím, ale tá malá je zlatá :D. Aj mňa dokáže vytočiť, keď strážim malého bratranca, spadne a reve jak keby neviem čo sa mu stalo. A to všetko preto, lebo keď bol malý a spadol, každí hneď: "Máš bo? Poď pofúkame to."
A ešte som si všimla, že niektorí ľudia sú prehnane hygienickí a za každý malý kašeľ musia bežať ku doktorke. A potom sa čudujú, že nemajú imunitu.

5 Angel Angel | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 21:41 | Reagovat

Nedávno jsem si hrála na chůvu v jedný rodině a hlídala dvě děti (2 a 19 měsíců) .. jooo na pár let mi to stačilo :D ... Když spal jeden, druhej brečel, když toho brečícího uklidníš, začne zas ten první. A nejlepší je, když začnou oba najednou :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama