Já a moje (ne)kámoška žárlivost

9. prosince 2014 v 22:59 | Cherrybumbum |  Jak to vidím...
Dříve jsem naprosto nechápala ty neuvěřitelné žárlivce, kteří nervózně hypnotizovali displej telefonu a čekali na jakoukoliv zprávu či hovor od svého protějšku, který si "dovolil" jít někam bez nich. Tito lidé mi připadali naprosto k smíchu a o to víc je mi trapně, když si uvědomuji, jak směšná musím být kolikrát i já. Nejvíc se bojím toho, že si kvůli téhle hnusné vlastnosti můžu naprosto rozhodit nebo dokonce zničit svůj dosavadní vztah s mým přítelem. Nebo se prostě jen moc bojím...

Naprosto obdivuji lidi, kteří nechají svůj protějšek bavit se nebo dokonce chodit ven s osobou, která by potenciálně mohla stát za rozvratem jejich vztahu, a absolutně to neřeší. Je jim to jedno. Důvěřují jim natolik, že zkrátka nemají důvod k tomu, aby z toho měli stažený žaludek nebo se jim v hlavě promítaly děsivé scénáře, které vždy končí větou: "Promiň, ale zjistil jsem, že je mi s ní líp". Jak to dělají? Jakto, že jsou tak ledově klidní? Proč si neuvědomují, že i tichá voda břehy mele a i na první pohled hodná Anička se může nakonec ukázat jako potvora, která si neváhá ukořistit něco, co už "patří" k někomu jinému.


Dřív jsem taková nebyla, ale jeden člověk mě změnil. Můj první kluk, na kterém jsem viděla hezkou postavu, přišel mi i vtipnej a zkrátka to s holkama uměl. Měla jsem pocit, že jsem v sedmém nebi, byla jsem šťastná, že konečně mám vedle sebe někoho, kdo mě doopravdy miluje a kdo ke mě patří. Tenhle stav trval asi měsíc (hahaha), kdy mi oznámil, že se vrací ke své bejvalce. Vlastně oprava - on mi se smíchem oznámil, že má plnou hlavu nějaké Kristýny (to víte, že jsem si jí ještě ten den našla na Facebooku), se kterou dřív chodil a teď mu naznačila, že ho chce zpátky, tak se k ní vrací. Jako chápete to, ne? Každý přece v dnešní době rozchod z očí do očí pojímá humornou formou, kdy se ale směje jen jedna strana. Další měsíc jsem se utápěla v depresích, přála jim, aby se rozešli a tajně doufala, že se ke mě vrátí.

A on se vrátil. Po měsíci ho Kristýnka poslala do hajzlu, aby se vrátila ke klukovi, se kterým se rozešla kvůli mému bývalému (hrozně komplikované, že? Dneska už mi to přijde dokonce i úsměvné). Takže můj milovaný přilezl pomalu po kolenou ke mě, a prosil mě tak dlouho, dokud mi naprosto nepřeskočilo a já ho nevzala zpátky. (Krávo)
Tak jsme si žili skoro rok svůj zamilovaný příběh - často se obávám, že ta zamilovanost byla opravdu jednostranná - a najednou bum. "Myslím, že máme menší krizi, kterou bychom měli vyřešit". Večer ukončil celý vztah tím, že si dal na Facebooku akorát status NEZADANÝ. A já se opět utápěla v depresích, které trvaly asi 3 týdny, než mi došlo, že takový ňouma za to vlastně nestojí. Mimochodem, do týdne už měl zase nějakou Káju, zajímavé, že ano? Ačkoliv se tato story zdá jako fňukání nad 4 roky starým rozchodem, myslím si, že právě tohle ve mě zanechalo ten šrám, kvůli kterému teď kolikrát tak nesmyslně žárlím.

Je zajímavé, že u mého předposledního vztahu žádné známky žárlivosti nebyly znát - asi proto, že přes týden byl ode mě 150 km daleko, takže jsem už od samého začátku byla smířená s tím, že zkrátka není možné, abych měla přehled o tom, jestli tam randí s nějakou další nebo ne a prostě mě to donutilo věřit mu. Ale teď? Škoda mluvit. Hlavně co se týče jedné naprosto ukázkové nány. Ne, není to, že bych jí nenáviděla. Jen kdyby se pod ní propadla zem a už jí nikdy nenašli, tak by mi to vlastně ani nebylo líto. Nejlepší kamarádka mého přítele - nebo oprava, jak on říká Dobrá kamarádka. Jako naschvál je hezká, má styl a zkrátka vedle ní vypadám jako pytel brambor. Když jí potkám v marketu, schovávám se před ní, když už se setkání nelze vyhnout, nejradši bych se na ni vrhla a zakroutila bych jí tím jejím nasolárkovaným krkem.

Tahle holka má neustále potřebu kvovat kolem přítele. Víte, na jednu stranu si říkám: "Nemůžeš mu zakazovat se s ní bavit, byla tu dřív než ty, má kluka...". Na druhou stranu - nesnáším jí a nejradši bych jí vystřelila někam na Mars. Je častým tématem našich nepříliš častých hádek, kdy mi najednou rupne v bedně a jsem schopná ječet, ať si jde teda za ní, když je tak skvělá, a že ona by určitě se vším souhlasila. A jak tak ječím a ječím, tak bych si v tu chvíli nejradši nafackovala, ale prostě to nejde zastavit. Je to jako když zvracíte a nemůžete přestat. Takový ten pocit bezmoci, kdy byste radši oněměli, než abyste ze sebe vypustili další podobnou frázi, která tomu druhému akorát ublíží. Protože vás prostě miluje...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Em Age Em Age | Web | 10. prosince 2014 v 9:25 | Reagovat

Inu, už dlouho se chystám na tvůj blog se podívat a prošmejdit to tu, protože máš úplně skvělé nápady na články. :-D Zajímavé nápady. Když se teď dívám sem dolů na ten seznam, chci si přečíst většinu z nich, což se mi na hodně blozích nestává. :-D

Tento článek je dokonalý, jako bych ho psala já. Jsem také hodně žárlivá, ale narozdíl od tebe, u mě to působí můj absolutně nezvladatelný pocit méněcennosti. :-| Mám pocit, že to prostě nemůže být pravda, že tak úžasný kluk, jakého mám, je zrovna SE MNOU a že kolem je určitě spoustu dalších holek, co by ho mohly zaujmout... žárlivé scény nedělám, jenom to na mě někdy dolehne a já si pobrečím.
A naprosto chápu tvůj vztek na tu jeho nejlepší kamarádku. To bych taky těžko zvládala. Snad se pohádají a ona vypadne. :D :-D :-D

2 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 10. prosince 2014 v 14:09 | Reagovat

[1]: Jé, děkuji za chválu, až se z toho červenám :-D

Přesně tak nebo kdyby se rozhodla odcestovat na druhou stranu zeměkoule a už se nikdy nevrátit. :D Naprosto ideální stav. 8-)

3 Em Age Em Age | Web | 10. prosince 2014 v 16:12 | Reagovat

[2]: Nemáš zač, je oprávněná. :-)

Tak to cítím ohledně několika lidí. :D Také by se mohli sbalit a odjet třeba n Antarktidu. :-D

4 Daisy Daisy | Web | 10. prosince 2014 v 20:01 | Reagovat

:DDDDDDDDDDDDDD panebože! Ty formulace tak dokonale vystihujou mě, že to neni možný:'D Můžu tě obtěžovat napsáním mých zkušeností pro lehké porovnání? :D:D:d
1. vztah sem vůbec neřešila i op¨¨přesto, že jsem s tím klukem byla skoro rok.. ani nevím jestli jsem ho milovala, spíš ne, to byla taková ta dětská láska
Tak jsem si pěkně pokračovala v zajetých kolejích ve 2. vztahu s fotbalistou, s krásnym tělem a prostě vším. Ani mě nenapadlo žárlit, když byl na nějaký akci nebo, že šel ven s kámoškou. Já ho tak milovala, že mi ani mozek nenabídl myšlenku, že mě třeba podvede or something. Po cca 3 měsících, co jsem se s ním vyspala (ahoj, jsem úplně blbá) mi řekl (shodou okolností jsem byla v nemocnici a pak jsem se vrátila, počet jeho návštěv: 0) že jsme jako kamarádi na dopisování. Ok. Fajn. Pak mě prosil, škemral, prosil a zase škemral, tak jsem mu odpustila. Nojo, ale pak mi můj nejlepší kamarád řekl, že mu jeho holka, řekla, že ho podvedla s mym krásnym tělem a prostě vším!!!! Bože. V životě jsem se necítila tupějš. Takovej blbec se jen tak nevidí, prootže mi to mělo být hned jasný. Proč asi nechtěl, abych šla někam s nim? Proč mi nikdy neřekl, že někam jde? :D No jasnýýýýýýýýýý! :D Pak se vrátil k bejvalce, uplně jiný holce než se kterou mě podvedl, ale nenáviděla sem jí a když sem jim odpustila, tak se rozešli :D:D:D
Pak sem měla kluka, přesně 150 km daleko, na škole... Ale ty scény, který zažil, docela ho lituju. Ne, kecám, taky mě vyměnil, za takovou fujtajblici, to už byla hezčí jeho nejlepší kámoška miss plastic.
Teď si teda nestěžuju. Mám za přítele trošku nezkušenýho klučíka.. Staršího, když už jsme u tý ankety, ale je to prostě medvídek měl přede mnou jednu jedinou holku, pak 2 roky nic a pak uháněl mě. Ani nevíš jak výjimečně si teď připadám. Hlavně, když mi řekne, že na mě čekal :))))))) Vůbec bych si nedovolila žárlit. Doporučuju ti se vydat tímto směrem, je to fajn změna :D
Přidávám si tvůj blog do oblíbených, máš fakt super hlášky :D

5 Nettie Nettie | E-mail | Web | 12. prosince 2014 v 23:31 | Reagovat

Já mám to štěstí (smůlu), že jsem na "toho pravého" ještě nenarazila, takže zatím nemám na koho žárlit. ale sama o sobě vím, že až se ten někdo najde, budu úplně stejná jako teď ty. A co bych si přála asi nejvíc? Aby ten můj žádnou takovou kamarádku neměl :D
Jinak moc hezky píšeš :)

6 hogreta hogreta | E-mail | Web | 16. prosince 2014 v 23:22 | Reagovat

Abych řekla pravdu, tak v době, kdy jsem měla zápal plic a nemohla tři měsíce chodit ven, chodil třeba na brusle můj přítel s naší společnou kamařádkou a spolužačkou. Jestli jsem žárlila? Asi ani moc ne, ale už si to moc nevzpomínám. Rozhodně se tím nijak netrápím a kdyby teď chtěl jít s nějakou kamarádkou ven, tak ať jde:).

Ono to ani není o tom, že by ta holka nemohla být mrcha. Jasně, může být mrcha, a může na přítele něco zkoušet. Nicméně přítel je přeci také svéprávná osoba, a jestli něco udělat opravdu nechce, tak to neudělá. A já věřím, že by mě přítel nepodvedl, i kdyby se po něm nějaká holka plazila. Jak tomu dokážu věřit? Nevím, prostě to tak je. Docela často se o jiných holkách s přítelem bavíme a já vím, že je v tomhle směru ke mně hodně otevřený. Už tolikrát jsme se bavili na téma "co když bude chtít jednou vyzkoušet nějakou jinou". Bavili jsme se, jak bychom to řešili, bavili jsme se o tom, jaké holky se mu líbí a proč by mě neopustil, i kdyby se mu nějaká holka podbízela. Prostě mu věřím:).

Zkus se s tou holkou skamarádit, třeba tě překvapí:). Víš jak se to říká - přátele si drž blízko, nepřátele ještě blíž. Podle mě člověk nejvíce žárlí ve chvíli, kdy je nejistý, kdy prostě neví, na čem je. Když si z té dívky uděláš kamarádku (a já věřím, že by to nebylo těžké, protože působíš jako fajn holka, která dokáže vycházet s každým), přestane být pro tebe hrozbou :).Co udělat rande ve čtyřech - ty, tvůj přítel, ona a její přítel? Třeba tím tuhle nepříjemnou situaci jednou provždy vyřešíte a ty se prostě přestaneš bát:).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama