Moderní matky jsou prostě...

21. září 2015 v 17:51 | Cherrybumbum |  Jak to vidím...
O mém názoru na některé matinky, které celé dny sedí doma, kopou se, bez prominutí, do prdele a vymýšlí kraviny, jsem psala už jednou, a to v článku o rodičáku, kterého jsem se zúčastnila. Ale čas šel dál a já místo toho, abych si dneska říkala, že ty exepláře z bráchovy třídy byly ojedinělé, čím dál častěji přemýšlím, jestli si mám jednou vůbec pořizovat děti. Hlavně kvůli těmto kravičkám, kvůli kterým za mnou neustále bude chodit sociálka, kterou na mě budou posílat, protože se "dostatečně nevěnuji potřebám a touhám dítěte". Kecy, kecy, kecy. Jenom nechci, abych jednou "vychovala" rozmazlené parchanty, kteří si nebudou umět sami pomalu zavázat boty, ale budou očekávat, že okolí z nich bude padat na zadek.



Takže se dostáváme pomaličku k tomu, co mi na dnešních matinkách tak hrozně moc vadí....

1. "Ať si děcka dělají co chtějí, hlavně abych měla klid"
Takový ten naprosto klasický obrázek, který denně zažíváme buď v MHD, obchodech, parcích nebo třeba kavárnách. Matinka sedí, čumí do svého smartphonu nebo kecá s kámoškou o tom, že viděla na Facebooku fotku polonahého Jágra s nějakou frajerkou v posteli. Je naprosto v klidu. A dětičky lítají, řvou, převrací všechno vzhůru nohama, každou chvíli málem někoho zraní nebo mu vyrazí věci z rukou. Ale ani to naší Matinku nedostává z její pohodičky, naopak se ještě tomu chování jejího rozmazlence přiblbe směje. Když děcka někdo okřikne, jak se to chovají, že tam nejsou samy, tak teprve v tu chvíli se tato Matka roku ukáže v plné parádě. Na jejího malého Pepíčka nebude někdo cizí zvyšovat hlas, a jestli se někomu jeho chování nelíbí, tak ať jde pryč. Nikdo totiž nikoho nenutí, aby s jeho malým andílkem sdílel jeden prostor a musí se přeci počítat s tím, že děti jsou děti. Což často hraničí s myšlenkou, že...


2. "Mé děti jsou naprostí kingové, kteří můžou klidně i zabít, ale stejně za to nesmí nést žádné následky"
V takových chvílích si vždy vzpomínám na mou zkušenost z předchozí brigády, kdy jsem pracovala jako prodavačka v jedné polohračkárně. Měli jsme tam takové super figurky Gormitů, které jsou určeny pro děti od 4 let, ale složila jsem jí podle špatně čitelného návodu až za 6 hodin a ještě jsem se u toho několikrát málem zranila. Když jsem tuhle figurku konečně pak vystavila jako ukázku (ona totiž byla v takovém vajíčku, takže lidé do té doby tento výrobek často nekupovali, protože netušili, co to je), tak asi za hodinku přitáhla matinka se svým synátorem.

Ona telefon na uchu a kecala s kámoškou o tom, jak v neděli byl u ní Pavel, a že jí chce zase zpátky a bla bla bla. A synáček mezitím přišel k mé figurce, začal s ní nejprve s hrozným řevem mlátit vší silou o zem (dodávám, že mu bylo asi 6, takže pokud nebyl těžce retardovaný, tak nechápu, kde se to v něm vzalo) a pak mi jí začal rozebírat na kousky. Když jsem se ho s ledovým klidem v hlase zeptala, proč mi to rozebírá, že je to tam i pro ostatní děti, tak najednou matinka sundala telefon z ucha a začala na mě hulákat, co si to dovoluju křičet na jejího Milánka. Přitom jediný, kdo tam křičel, tak byl ten její synáček a pak ona.
"Já na nikoho nekřičela, to za prvé, a za druhé, vám přijde normální, že někdo demoluje vystavené zboží? Nebo fajn, tak mi to pak složíte zpátky vy, ano?" Načež se matinka sbalila a se slovy: "Jdeme", byla najednou v trapu.

Zdroj: TADY

3. "Jen se mnou jsou mé dětičky v naprostém bezpečí"
Tak jsme si představili mámy, které dětičkám všechno dovolí. A pak jsou tu takové, které by byly nejradši, kdyby měly nějakou klokaní kapsu, do které by si svoje dítko uklidily, aby ho měly neustále u sebe. Tento svět je totiž hrozně zlý a na jejich ratolesti čekají jen samá nebezpečí. A nikdo jiný si tuto skutečnost neuvědomuje natolik, jako ony. Děti proto pro jistotu nechodí do školky, protože není přeci možné, aby je učitelky uhlídaly, když mají na starost ještě dalších 30 dětí. Bylo by neuvěřitelně super, kdyby děti nemusely chodit do školy a mohly se učit doma, ale protože to nejde, tak matinky alespoň svá děcka vyzbrojí snad všemi možnými očkováními, zákazy a příkazy, a po vyučování je okamžitě vyzvedávají, a odvádí domů, kde na ně už nečíhá žádné zlo dnešního světa. Žádná družina, žádní kamarádi, doma se nemůže nic stát.Když si někdo jejich děťátko chce vzít třeba na procházku nebo na výlet, tak si okamžitě vyslechne přednášku, ze které se dozví, že není natolik schopný dostatečně dát pozor na její poklad, protože jen ona si 100% uvědomuje, co všechno mu hrozí a není tedy možné, aby ho svěřila někomu jinému.

Dobře, je pravdou, že v dnešní době není úplně stoprocentně bezpečné pustit dítě, aby si šlo hrát na hřiště s kamarády, ale myslím si, že není možné, aby mu někdo stál neustále za zadkem, aby se náhodou neodřelo. Už jenom minimálně z toho důvodu, že pro jeho vrstevníky bude naprosto jasným terčem posměchu. Nebo se pak stane, že takovou matinku její drahoušek v 15 pošle do háje, protože mu její neustálé kvokání bude lézt neuvěřitelně na nervy.

4. "Mé dětičky si zaslouží jen ty nejlepší věcičky"
Asi jsem celkem staromódní člověk, ale pořád mi nejde na rozum, k čemu je malému batoleti, které sotva chodí a udrží plínku suchou, bunda od Armaniho. Možná jako taková ta jistota, že maminka bude šílet, až se v ní malej vyválí v bahně nebo se vyseká na náměstí. A toto dítko ještě ke všemu má na nohách Adidasky a drahý kaťata, kvůli kterým si maličký nemůže jít hrát na pískoviště s ostatními dětmi, protože by si je zamazal. A možná že i tu plínku má značkovou...

Tak je sice pravda, že jako děti jsme měli taky nějaké ty lepší kousky oblečení, ale taky jsme měli takové ty kousky vyloženě na ven. Nějaká trička, která když se zničí, tak to nebude taková škoda, starší mikina a tepláky. A mohli jsme klidně zápasit i v bahně, a nikomu by to nevadilo. No i když, možná... to byl trochu přehnaný příklad.

5. "A kamarádka říkala/ v časáku psali/ v televizi říkali, že..."
Podle mě snad nejhorší skupina matek všech dob. Vyloženě ženský, které o dané věci vůbec nic nevědí, v životě o ní neslyšely, ale protože se o tom mluvilo v Sama doma, tak je to pravda pravdoucí.

Krásný příklad jsme jednou zažili u dětské doktorky, která měla v ordinaci nějakou takovou děsně chytrou maminku. A jen tak mimochodem, není to tak, že bychom všichni měli uši na dveřích a poslouchali, co se tam děje, ale když má paní doktorka takové ty papírové dveře, tak tam bylo prostě slyšet pomalu i dýchání všech účastníků. Asi proto jsem tam vždycky tak nerada chodila...

Tenkrát šlo o takový ten klasický problém, který se v poslední době řeší snad ve všech pádech: Maminka odmítla očkovat své dítě. Tak jako jo, je to její problém, já to osobně na jednu stranu nechápu, protože znám osobně člověka, kterému se takové jednání jeho matinky celkem krutě vymstilo. Ale jo, teď sem nepatří nějaký můj subjektivní názor na očkování dětí. Spíš šlo o to, že zatímco se doktorka snažila alespoň informovat matinku o tom, co všechno jejímu dítěti hrozí, tak jí milá dáma, ačkoliv vůbec nevěděla o čem mluví, furt skákala do řeči kecama typu:


"Ale kamarádka jako říkala, že to očkování mu může naopak uškodit,"
"A v televizi jsem viděla, jaké následky může mít očkování dětí,"
"A mě nezajímá, že vedlejší účinky neprojevují u všech dětí, moje sestřenice prý četla, že..."

Nejsem zastánce jakéhokoliv agresivího chování, ale můžu říct, že paní měla štěstí, že z naší strany dveří byla místo kliky koule. Jinak bych tam snad vpadla a ... asi bych jí vyškubla ty její prodloužený vlasy, aby už byla zticha.

A pro dnešek už raději končím, nebo bych se až moc rozvášnila a to by nedopadlo dobře...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 clody clody | Web | 21. září 2015 v 21:00 | Reagovat

keď nie si matka určité veci nepochopíš my matky sme tiež len ľudia, ktoré sú 24h denne 7 dni v týždni stále pri svojich deťoch, čiže by som matky nechala tak pretože každá matka chce pre dieťa len to najlepšie a aj keď my sa na tom pozastavujeme aké je to hrozné, čo niektoré ženy dokážu robiť, ale je to ich vec, ale predsa matka je matka :-D ,

2 AE style svěr AE style svěr | Web | 21. září 2015 v 21:16 | Reagovat

I kdyz matka uz jsem (a rovnou dvojita) a mohla bych obhajovat nebo omlouvat nektere veci, tak s temito body naprosto souhlasim. Vychovavam deti tak, aby byly slusne a dobre se chovaly ve spolecnosti, a i kdyz to neni jednoduche a jsem spis zastancem "friendly" pristupu, tak to neznamena, ze bych si nechala skakat po hlave nebo terorizovala okoli (tedy alespon doufam :-) ). No a prechytrale matky nebo "bio" matky, to je kapitola sama pr sebe a od tech taky radsi utikam :-D
Aestylesvet.blogspot.cz

3 Anet AK. Anet AK. | Web | 21. září 2015 v 23:35 | Reagovat

Jojo, plně s tebou souhlasím, je mi některých dětí dost líto, hlavně když třeba vidím ráno ve vlaku matky, co čumí do smartphonu a blbě se usmívají a svoje děti, které se na ně snaží mluvit, maximálně ignorují :-(

4 Míša Míša | Web | 22. září 2015 v 0:03 | Reagovat

Me bavi ty matky, co jeste ani nejsou pomalu tehotne, ale uz ctou vsechny prirucky a obihaji doktory... a z tech se pak stanou presne ty, cos popsala :D

5 S-hejvi S-hejvi | Web | 22. září 2015 v 10:55 | Reagovat

To jsi napsala úplně dokonale!! :D Docela mě to i pobavilo, protože jsem si hned vybavila, kolikrát za den takové situace vidím na vlastní oči :D

6 sarushef sarushef | Web | 22. září 2015 v 15:23 | Reagovat

Hahaha, já už se tomu jenom směju, ale máš pravdu, to jo!

7 Terezka Ohnsorge Terezka Ohnsorge | Web | 28. září 2015 v 16:48 | Reagovat

Jooo, to přesně mě bere. Jen jsem v žádné zmíněné kategorii nenašla klasiku dnešní doby - Maminka s facebookem, kde v průběhu dne přibývá jedna fotka její ratolesti za druhou :D

8 kalamity jane kalamity jane | 29. září 2015 v 18:22 | Reagovat

Nejvíce nesnáším, když dvě matinky jdou vedle sebe s kočárky to pak zatnout zuby zastavit se a čekat až jedna z nich uráčí uhnout. Kdyby neměli kočárky myslím že by pocítili na vlastní kůži levej hák :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama