Říjen 2015

Proč nenávidím nakupovací čtvrtky

26. října 2015 v 18:14 | Cherrybumbum |  Z mého života
Alespoň každý z nás někdy zažil takové ty dny v týdnu, kdy jsou všichni nadržení na to, až si zaplní košíky akčními věcmi z letáku. U nás jsou to čtvrtky - to začínají akce v Kauflandu. A je neskutečně zajímavé to, že ačkoliv si vždycky říkám, že dobrovolně bych v tento den do tohoto obchodu nikdy nešla, tak tam stejně najednou nějakým způsobem skončím.

Vítejte v hotovém blázinci, kde platí jedině pravidla džungle.


... nenávidím rána

21. října 2015 v 8:59 | Cherrybumbum |  Z mého života
5:30 - Budík. Měla bych vstávat.
"Ještě pět minut," říkám si a na chvíli si dovoluji zavřít oči. Proč jsem si, do háje, dělala takový rozvrh, kdy musím vstávat 3x do týdne takhle pitomě (ano, jsem "hrozný chudák", osobně obdivuji ty, co takhle vstávají každičký den) Proč já? Proč, proč, proč?

"Ájo, koukej už vstávat," zavrčí vedle mě přítel. Už 4. den si vydupal, že můžu spát u něj. Má to své výhody - chodím spát dřív a ještě mě ráno odveze na nádraží. Nevýhoda - pro dnešek třeba ten pitomý měsíc, který mi i přes žaluzie svou září doslova vypaloval oči z obličeje, takže jsem kvůli němu musela spát na druhém boku, což vůbec neumím, takže jsem ráno rozlámaná a ospalejší než kdy dřív. K tomu si navíc NĚKDO půlku noci ve spaní nárokoval mojí polovinu postele. Až když jsem byla jako sardinka nalepená na topení, jsem toho NĚKOHO vzbudila, jestli by se mohl laskavě přesunout na svoje území. S rozespalým zavrčením (asi ať jdu tam, kam slunce nesvítí) mě nakonec poslechl. A ráno co? O ničem nevěděl.


Přání #119

20. října 2015 v 8:33 | Cherrybumbum |  Než mi bude 25
Čím delší doba uplynula od zveřejnění mého posledního splněného přání (a také jediného), tím více si uvědomuji, jak moc je vlastně náročné začít plnit další. Je to o tom, že člověk má ii tak trochu strach zkusit něco nového. Přitom bych tomu nikdy nevěřila - měla jsem vždy dojem, že jsem ta, která se nebojí výzev. Že pro mě tedy bude brnkačka vzít svůj nudný a ustrašený život a změnit ho. (Jen tak pro zajímavost, jsem takový srab, že jsem teď 15 minut váhala, jestli mám poslat 1 debilní e-mail. A přesně proto chci začít žít jinak a změnit svůj pohled na svět)

A tak jsem si dneska řekla, že na všechno musím jinak. Nemůžu čekat na to, až si budu moct skočit bungee jumping nebo potkám Skrillexe. Musím začít s těmi jednoduchými přáníčky. S maličkostmi, které se někomu zdají být banální, ale nějak se zkrátka začít musí. A tak jsem si včera splnila přání č.119 - Vypít alespoň 1 kafe.


8 + 2 věci, které zažije (snad) každý při tvorbě prezentace

8. října 2015 v 18:10 | Cherrybumbum |  Jak to vidím...
Už třetí týden chodím do školy. Sice v takovém lehce porouchaném stavu, kdy bez kapesníčků neudělám ani krok, ale pořád ještě můžu chodit. A začíná nám to období šech seminárek, esejí a taky prezentací.

Včera jsem dostala s týdenním zpožděním svá témata na prezentaci, která mám do příští středy zpracovat. Se zpožděním proto, že místo předchozí hodiny jsem ležela v zubařském křesle a poslouchala duchaplné rady o tom, jak vidět, že si čistím dobře a pečlivě zuby, ale že to není pořád ono - abyste to chápali, je to asi rok, co jsem od stejné zubařky dostala radu, že bych si mohla zuby čistit v pokoji, když se učím, nebo v obýváku, když koukám na televizi, aby to čištění bylo opravdu 100%. Ne díky, já budu skromná a spokojím se jenom s koupelnou.

Takže teď v 15:43 ležím v posteli, mám vedle sebe čaj, citrónovou vodu, nějaké zázvorové pastylky a Paralen (ano, tím naznačuju, že využívám den volna pro to, abych se vyležela) a zkouším namastit nějakou tu prezentaci. A protože si musím dát pauzu, tak se z toho hned vypíšu článkem.