Než mi bude 25

Přání #181

31. ledna 2016 v 21:24 | Cherrybumbum
Na Silvestra jsme vyrazili oslavit příchod nového roku na hory. Počasí vyloženě vypadalo, že je po Vánocích, a že zima je v plném proudu. Viděli jsme to na pořádné zápasy v bahně. Sice jsme potají doufali, že přijedeme do té naší pohádkové destinace kousek od Jilemnice, a tam bude alespoň nějaký náznak sněhu. Nestalo se tak. Venku zima jak v ruském filmu, ale sníh nikde. Přišel čas se vybalit a ačkoliv jsme to neměli úplně v plánu, tak už od tří od odpoledne se začalo slavit. A překvapivě - nikdo na konci večera neležel pod stolem, nezvracel, ani nevyváděl takové ty divnověci, které jsou pak žhavým tématem na každém dalším setkání, kdy se tím baví všichni, kromě toho, kdo je dělal.

Kolem půlnoci jsme vyšli ven, kdy jsme čekali na to magické odpočítávání. Nalili zatím šampaňské do plastových kelímků a připravili si Lampiony štěstí, které jsme po půlnoci chtěli vypustit místo petard. A čekali. Na půlnoc a také na sníh. Už asi od 21 hodiny někteří z nás na Facebooku sledovali příspěvky, že v republice sněží. Chomutov hlásil sníh, Ústí nad Labem, Litoměřice, Brozany, Roudnice. A my v Poniklé jsme zatím měli akorát tak velké... nic. Ale jako dostatečnou kompenzaci jsme měli tu krásně jasnou oblohu plnou hvězd, kterou, jak prohlásil můj přítel - ukázkový kluk z vesnice - ve městě nikdy neuvidíme. Čekání na půlnoc jednomu z nás vnuklo nápad století - vzít jeden zavřený šampus, pořádně ho protřepat a pak udělat "Champagne shower" - to mi připomíná, že tomu frajerovi musím za tohle udělat pořádnou kanadu! :D

Přání #10 + #178

27. listopadu 2015 v 11:35 | Cherrybumbum
Není nad to, když dostanete naprosto spontánní a taky stejně blbej nápad. Přesto mi tyto dvě věci zajistily setkání s někým, s kým jsem se toužila setkat už od jeho nepříliš slavných začátků. Ale vezmeme to hezky od popořádku.

Pokud se ptáte, proč sem vkládám svoje selfie, tak je to kvůli Facebooku - aby mi při sdílení tohoto příspěvku všem neprozradil, s kým že jsem se to osobně setkala. :)

Přání #119

20. října 2015 v 8:33 | Cherrybumbum
Čím delší doba uplynula od zveřejnění mého posledního splněného přání (a také jediného), tím více si uvědomuji, jak moc je vlastně náročné začít plnit další. Je to o tom, že člověk má ii tak trochu strach zkusit něco nového. Přitom bych tomu nikdy nevěřila - měla jsem vždy dojem, že jsem ta, která se nebojí výzev. Že pro mě tedy bude brnkačka vzít svůj nudný a ustrašený život a změnit ho. (Jen tak pro zajímavost, jsem takový srab, že jsem teď 15 minut váhala, jestli mám poslat 1 debilní e-mail. A přesně proto chci začít žít jinak a změnit svůj pohled na svět)

A tak jsem si dneska řekla, že na všechno musím jinak. Nemůžu čekat na to, až si budu moct skočit bungee jumping nebo potkám Skrillexe. Musím začít s těmi jednoduchými přáníčky. S maličkostmi, které se někomu zdají být banální, ale nějak se zkrátka začít musí. A tak jsem si včera splnila přání č.119 - Vypít alespoň 1 kafe.

Přání #134

20. srpna 2015 v 21:01 | Cherrybumbum
Ahoj všem,

rozhodla jsem se chvíli přerušit tu menší štafetu recenzních článků , abych se pochlubila s jednou menší událostí, díky které si můžu ve svém dlouhém seznamu "Co chci stihnout do 25" odškrtnout první věc.

Jako první přišlo na řadu přání, které dostalo v mém seznamu číslo 134:

Dostat přítele na nějakou pouťovou nebo adrenalinovou atrakci

Než mi bude 25 - part 4

6. června 2015 v 23:59 | Cherrybumbum
Ahoj,
ano, vím, že jsem už pár dní ve skluzu, ale bohužel kvůli těm ehm ehm zkouškám nestíhám. Nevýhoda je to ale hlavně pro mě - budu mít tím míň času na plnění všech 200 přání. Ale dost řečí, jdeme na dokončení mého seznamu. Předchozí seznamy naleznete v rubrice "Než mi bude 25". Jdeme na to, ať už to máme zkompletované a můžu se pustit do práce - plnění všech těch 200 bodů.

Fotka očividně nesouvisející s článkem, přesto ale s jedním (vlastně dvěmi) bodíkem koresponduje. Uhodnete s jakým? :) (A bez koukání do seznamu, švindlíři!!!)

Než mi bude 25 - part 3

20. května 2015 v 23:32 | Cherrybumbum
Ahoj, ahoj, ahoj,

vítejte u mého třetího seznamu, který je jednou ze čtyř přípravných fází na projekt "Než mi bude 25". Někteří z vás zajisté už vědí, o co zhruba jde, a pro ty nováčky, kteří sem zabloudili úplnou náhodou nebo někde narazili na tento adresu, mám tu pro vás odkaz na svůj první seznam, kde v úvodu vysvětluji o co v tomto projektu půjde a co mě donutilo k tomu se do něj pustit.

První stovka za mnou a přede mnou další. Jsem přesně v polovině a mě dochází, jak moc těžký úkol jsem si dala. Myslela jsem si, že bude jednoduché sepsat 200 věcí, které chci stihnout před svými 25. narozeninami. Ano, bylo by to jednoduché, kdybych byla pětiletá holčička, která by se vypisovala s každou Barbie, poníkem s duchovým ocasem a domečkem pro krabíky (viz video).

Doma máme asi dva a je z nich "nadšený" hlavně náš pes. Zdroj: Youtube.com

Než mi bude 25 - part 2

1. května 2015 v 18:25 | Cherrybumbum
Ahoj všichni,

po kratší pauze opět vydávám svůj další článek plný přání, která bych si chtěla splnit, než mi odbide mých sladkých 25. V předchozím článku jsme se seznámili s první padesátkou a dnes zvednu celkový počet na 100.

Jinak vám také děkuji za krásné komentáře, ať už na Facebooku nebo tady na blogu, jste vážně úžasní. Pár z vás psalo, že mají také chuť si udělat vlastní seznam a toho se řídit. Říkám vám - jen do toho. Lepší splnit si i jen jedno přání, než pak dopadnout jako já, že v slzách přemýšlíte, jak moc mrháte svým časem u počítačů a na gauči. Žijeme jen jednou, tak toho musíme přece pořádně využít! A ještě poznámka - klidně mi vaše seznamy házejte do komentářů, ráda se na ně podívám. Musíme se přeci vzájemně podporovat.

Písnička, která s mým povídáním souvisí jenom svým názvem. Jinak musím
říct, že je to jedna z mála, která i po letech je furt stejně dobrá.
Zdroj: Youtube

Než mi bude 25 - part 1

2. dubna 2015 v 11:11 | Cherrybumbum
Ahojky,

vím, že jsem poslední dobou neuvěřitelně neaktivní a taky se za to moc omlouvám, ale poslední dobou na mě pokaždé, když jsem doma upadá taková zvláštní nálada, kdy jen tak sedím, přemýšlím nad různými věcmi a pak většinou končím schoulená do klubíčka, když brečím, jak můj dosavadní život stál pěkně za nic.

V květnu mi bude 20 let a mám zkrátka pocit, že jsem nic výjimečného neprožila. Prostě jen tak přežívám ze dne na den a někdy si dokonce i myslím, že mám celý život dokonce i za sebou. ALE! Pak jsem dostala nápad. Založit si svou "Knihu možností" - všichni určitě viděli film Poslední prázdniny. Jen tohle nebudu pojímat jako "co bych chtěla", ale "co chci udělat". Je to také proto, že mě pokaždé neuvěřitelně namotivuje videoklip od Aviciiho - The nights a ta slova, která Rory Kramer na začátku říká:

"Když mi bylo 16, táta mi řekl: "Můžeš dělat cokoliv co chceš se svým životem. Jen musíš být ochoten tvrdě pracovat, aby si toho dosáhl." A tak jsem se rozhodl, že až zemřu, chci, aby si mě lidé pamatovali pro život, jaký jsem žil - ne peníze, které jsem vydělal." (Omlouvám se za takový vidlácký překlad) ZDROJ: Youtube
 
 

Reklama